Srovnání staré a nové teorie 

Srovnatelná charakteristika obecných ustanovení starověkých filosofů (Hermes, Trismegist a další) a součastných fyziků (G. I. Shipov a další)

Naše teorie víceúrovňovosti organismu není žádnou novinkou. Všechna její ustanovení se odvíjí od řady základních tvrzení, s nimiž se můžeme setkat i v ezoterice, což je pochopitelné vzhledem ke složitosti teorie. My se však spoléháme na moderní vědecké práce – fyzikální objevy posledních desetiletí. My neobjevujeme nic nového.
3. a 4. měření nepopírají předchozí měření, naopak je rozvíjejí. Ani Einsteinovy teorie také nepopírají zákony Efkliptoma, nýbrž se o ně opírají a rozšiřují je. Naše teorie, stejně jako předchozí příklady, nepopírá tradiční přístup k medicíně, ale zahrnuje jej a i rozšiřuje.

Pro začátek jsme nahlédli do dávné minulosti. Byli jsme celkem překvapeni tím, že myšlenky našich předků se vědecky ubíraly stejným směrem jako ty naše, i přesto, že neměli žádné mikroskopy ani moderní vědecké laboratoře. Muž, k jehož učení a myšlenkám se obracíme, se jmenoval Hermes Trismegist - také znám jako Toth (v Egyptě), Luga (u Keltů), jako Nabu (u Habešanů), nebo jako Merkur (u Římanů). Předpokládá se, že to byl právě jeden ze Svatých Atlantských mužů, který se po zániku ostrova přestěhoval do Egypta, kde se věnoval osvětové činnosti a zanechal potomkům v šifrované podobě ty své objevy a znalosti, které před tisíciletími ještě nebyli schopni přijmout. Toto vědění bylo v symbolech vepsáno do 22 Arkánů (reliéfy s hieroglyfy a obrázky, vyryté na stěnách podzemního chrámu).

Elena Blavatská ve svých pracích psala: „Hermes byl pro většinu evropanů tím, kým byl Enoch pro židy či Idris pro muslimy.“
Mezi postuláty vědy a umění, které Hermes přinesl lidem, byla medicína, chemie, jurisdikce, astrologie, hudba, rétorika, magie, filosofie, geografie, matematika (především geometrie) a anatomie. Je také považován za reformátora kalendáře (zvýšil počet dnů v jednom roce z 360 na 365, a nastolil řád, který přetrvává dodnes) a za vynálezce písmen a symbolů. Egypťané Hermovi připsali dvaačtyřicet knih, týkajících se okultismu, z nichž šest obsahuje medicínskou tématiku a pojednávají o stavbě těla, nemocích, nástrojích, lécích, o očích a o ženách. Jednou z tragédií světa je ztráta většiny Hermových knih. Tyto knihy zmizely během požáru v Alexandrii. Svazky, které ohni unikly, byly schovány v poušti, přičemž přesné místo je známo pouze „zasvěceným“ tajných škol. Z těch, které se dochovaly, jsou nejznámější:
„Božský Pimandir“, „Asklepij“, „Panna Světa“, „Hermesovy rozmluvy s Tatom“.
Hermes v těchto knihách prosazuje teorii jediného Boha, která se u něj ztotožňuje s pojetím Loga, božského Umu, strůjce světa a navoditele pořádku. A tak určil sedm postulátů vesmíru. Tady jsou:
Prvním je Absolutní VŠE neboli Svatý Duch (teologické pojetí) – reálná, neměnná a nekonečná věčnost
Druhý princip – jednota Makrokosmu a Mikrokosmu
Třetí princip – vše vibruje a vyzařuje, vibrace je vlastní jak živé tak neživé hmotě
Čtvrtý princip – princip polarity
Pátý princip – vše ve Vesmíru má rytmus
Šestý princip – princip příčin. Jakákoliv příčina má následek, který se sám stává příčinou něčeho jiného.
Sedmý princip – princip duality (jin-jang)

Hermovy knihy dávaly člověku možnost stát se duševně obohacenějším a zároveň i zdravějším. Ve svých dobách byl Hermes považován za otce medicíny a zakladatele umění léčby.
Hermes tvrdil, že zdravý stav člověka je normou, a nemoc je výsledkem vzdoru člověka Přírodě.
Proč tedy lidstvo postihují nemoci? Jako odpověď na tuto otázku, stanovil Hermes 7 hlavních příčin nemocí:
První z nich byli ďábelští duchové (negativní energie, negativní torsionální pole). Toto označení nesou takové bytosti, které vznikají jako výsledek degenerativních dějů a paraziticky žijí výhradně z životní energie jejich hostitelů.
Druhou příčinou je disharmonie hmotné a duchovné přírody: pokud nejsou tyto dvě přírody v souladu, způsobují mentální a fyzické úchylky.
Třetí příčinou je nezdravost či narušená pohoda mysli. Melancholie, děsivé emoce, strach, nadměrné vášně (chtíč, chamtivost, nenávist) působí na energii člověka a skrz ni i fyzicky na tělo, což může vést až ke vředům, rakovině, horečce, tuberkulose apod. Jinými slovy Hermes věřil, že nemoc je důsledkem špatných myšlenek a činnosti člověka. Čtvrtou příčinou je to, co je obecně nazýváno karmou. To, co je zákonem Spravedlnosti, která si žádá, aby osobnost platila za svou neuvážlivost a činy v minulém životě. Pátou příčinou byl pohyb a aspekty nebeských těl. Hvězdy nezpůsobují nemoc, spíše jí podněcují a uvádějí „v pohyb“.
Hermes pravil, že silný a moudrý člověk ovládá své hvězdy, zatímco slabý a špatný je jimi sám ovládán.
Šestou příčinou onemocnění je nevhodné užívání tělesných orgánů, jako je například přetížení svalů nebo přepětí nervů.
Sedmou příčinou je přítomnost cizích těles, nečistot, překážek, v tělesné soustavě. V tomto případě je brán v potaz i vliv vzduchu, slunce a stravy.

Podle Hermova učení lze nemoci předejít nebo jí úspěšně vyléčit sedmi způsoby. Všechny tyto postupy popisoval ve svých dílech. My se nyní snažíme tyto principy pochopit a spolu s vynálezy posledních desetiletí jich využít v naší metodice.
„Astorova knihovna v New Yorku“ byla nedávno bohacena o egyptský rukopis – pojednání o medicíně, napsaný v 16. Stoletím př. n. l. (přesněji roku 1552 př. n. l.). Originál byl napsán na jediném žluto-hnědém listu papyru nejlepší kvality, 30cm široký a více než dvacet metrů dlouhý. Tento papyrus je důkazem toho, že je právě jednou ze šesti Hermových knih o medicíně, o které se zmiňoval Klement Alexandrijskij“ ( Elena Blavatská, Rozkrytá Izida). Kolik ještě zajímavých a nenahraditelných znalostí se před námi skrývá v dosud nenalezených nebo nerozluštěných Hermových knihách?

A teď se pojďme přesunout do současnosti.

V roce 1993 vytvořil G. Šipov (Rusko) na základě geometrizace Einsteinových rovnic, fundamentální fyzikální teorii, která mohla popsat ještě další tři stavy hmoty, což dalo možnost popsat teď již všech 7 stavů hmoty.
Pátým stavem hmoty je fyzické vakuum neboli éter. To umožňuje popsat éterické tělo člověka.
Šestý stav – nadvakuový: je to torsionální pole neboli éter, který umožňuje popsat naše jemná těla (astrální a tři mentální těla). Sedmý stav je absolutné „NIC“, ze kterého vzniká „VŠECHNO“, umožňující popsat naše duchovní tělo, existenci energetických esencí ve vesmíru a vysvětlit mnohá fakta z religií.
Šipovo dílo lze jen těžko docenit. Jeho fundamentální teorie, jíž se dostalo mezinárodního uznání, nejen že umožňuje vysvětlit mnohé náboženské a esoterické představy o člověku a vyšších duchovních podstatách, ale přitom se snaží poprvé sjednotit znalosti náboženství a vědy v jedinou celistvost.

Teorie torsionálních polí je dalším vkladem moderní fyziky. Vědecká zjištění o fyzikálních vlastnostech torsionálních polí nám pomohla zjistit nejen původ mnohých nemocí a metody jejich léčby, ale i vysvětlit něco, co bylo dříve považováno za zázračné nebo nadpřirozené. Tyto záhadné jevy jsme pochopili také díky koncepci Ochatrina-Isakova o existenci tzv. mikroleptonových hologramů obklopující člověka.
V roce 1995 byla Martinovi Perlovi udělena Nobelova cena za objevení tau-leptonů, když více jak sto let před tím, v roce 1834, vysvětlil John Skott Russel původ solitonů – vln, které nepodléhají zákonům lineárních vlnových rovnic. Později byly prozkoumány vlastnosti nejen obyčejných, ale i holografických solitonů, a my jsme si tím pootevřeli dveře k odhalení tajemství jednoty hmoty a energie. Později byla tato zjištění potvrzena a rozšířena teoriemi F. Krika, M. Nirenberga, Albertse, Watsona, Gurwitche, Ljubiseva a Beklemiseva.
A.A.Lubisev ve svém díle z roku 1925 „O původu důsledkových faktorů“ nabízí využití kontaktu podvědomí s vědomím, proveditelný přes chromozomový aparát, za pomoci řeči, což odpovídá fundamentálním tvrzením lingvistické genetiky, a znovu se tak setkáváme s postuláty, které se nám donesly již v dřívějších dobách:
- tu a tam současně
- vlna a částice jsou spojeny
- elektron rezonuje v celém Vesmíru
- vakuum není nic, ale vzejde z něj vše

A nyní, když shrneme veškeré výše zmíněné, dostaneme následujících 7 moderních postulátů:

První princip mentalismu hlásá: „VŠE (ve smyslu Absolutní, Celistvé, tedy to, co v sobě zahrnuje VŠE) je mysl“ Vesmír je cosi mentálního. Tj. z pohledu hermetismu, Absolutno je realita, která do sebe zahrnuje naprosto vše, co bylo, je a bude. Tato realita je věčná, nekonečná a nezměnitelná, což znamená, že je ukončená, završená a dokonalá. Projevuje se jako mysl, jako energie i jako hmota. Znamená to, že vesmírný rozum má energii, která je zpravidla nazývána Duchem Svatým.
Hmota se jeví jako projev Vesmírné mysli. Zákony fundamentální fyziky teoreticky potvrzují existenci absolutního „NIC“, ze kterého se rodí „VŠE“. O tom, že je Vesmír myslící, se přesvědčili i kosmonauti, kteří podnikli let na Měsíc na lodi Apollo-14. Ve své knize o tom vypráví kosmonaut-parapsycholog, nyní ředitel Institutu Noetiky v USA – Edgar Mitchel.

Druhý princip – princip analogie aneb soulad Makrokosmu (vesmír) a Mikrokosmu (člověk) zní: „Co je nahoře, je i dole; co je dole, je i nahoře.“, což znamená, že je ustanovena plná vzájemnost mezi Makrokosmem a Mikrokosmem.

Třetí princip – princip vibrací. V přírodě není ničeho, co by spočívalo v klidu. Všechno vibruje, vyzařuje. Sedm lidských obalů (slupek) znamená sedm úrovní vibrací a každá úroveň Člověka integruje s příslušnou úrovní Vesmíru, z čehož vyplývá velmi důležitý závěr: „pro pochopení struktury člověka se musí moderní věda přesunout na jinou úroveň myšlení a zejména zkoumat všechny procesy probíhající v lidském těle z pohledu teorie vyzařování.
Čtvrtý princip – princip polarity. Polarita se projevuje ve všech oblastech přírody a života. Teplo a chlad, světlo a tma, muž a žena. Muž má v sobě počátek ženy, žena v sobě počátek mužský. Současná věda potvrdila, že ženy mají mužské pohlavní hormony a muži mají ženské.

Pátý princip – princip rytmu. Vše se podřizuje vlivům nálady, emocí, periody intenzity duševní „práce“, klidu, atd. V současné době se rozvíjí speciální vědecké odvětví – biorytmologie.

Šestý princip – princip příčinnosti. Jakákoliv příčina má důsledek a každý důsledek má svou příčinu. Tohoto principu budeme užívat především při analýze hloubkových příčin onemocnění, které se zpravidla nacházejí v jemných tělech. Jakákoliv nemoc má svou hloubkovou příčinu.

Sedmý princip – princip duality, výskyt aktivního (mužského) a pasivního (ženského) počátku. V organismu se to projevuje existencí dvou energií „jang“ (mužská), která má na starosti procesy iniciace, a „jin“ (ženská), která má na starosti procesy brzdění. Energie „jin“ i „jang“ jsou obsaženy i v jídle. Na tomto principu jest založena veškerá teorie východní makrobiotiky (nauka o stravě).

A tak jóga, buddhismus, taoismus, súfismus, teozofie, antroposofie, okultismus, Kabala, pythagorejské školy, starořecké rukopisy a pochopitelně i křesťanské postuláty – všechny tyto zdroje obsahují odkazy na postuláty, které jsme si vzaly za základ.
Teď už mluvíme o esoterických znalostech Limurijců, Atlantů a dávných Árijců.

Ať už se to zdá jakkoliv zvláštním, veškerá tato rozmanitost filosofií a učení se ve svých principech se současnou fyzikou nejenom že potkává, ale navzájem se i kopírují. Nejenom že se nám daří dokázat aktuálnost výše zmíněného vzhledem současné medicíně, ale i vzhledem k organismu člověka.

:: zpět ::